Kdysi dávno pásl starý ovčák stádo ovcí na svahu Dyleně. Několik ovcí se ale zatoulalo a tak musel ovčák na samou nastávající noc zbytek stáda hledat až na samém vrcholku Dyleně. Ovce sice našel, ale noc přišla tak rychle, že se ovčák rozhodl přenocovat i s ovcemi ve skalách na vrcholku kopce. Rozdělal oheň, podřimoval u něj a čekal na svítání. Náhle se ocitl v nádherné komnatě plné bohatství a drahokamů, kde nahlas tikaly hodiny, které ale ovčák neviděl. Náhle začaly hodiny odbíjet čtvrt, potom půl, tři čtvrtě a celou.To se ještě jednou opakovalo a užaslý ovčák ať hledal jak chtěl, žádné hodiny nenašel. Přicházel den a sen se rozplynul jako pára. Ovčák odehnal zbytek stáda domů a rozhodl se, že bude ve skalách na Dyleni ještě někdy přenocovat. Chtěl, aby se mu překrásný sen znovu zdál. Několikrát se do skal vrátil, ale už nikdy hodiny v hoře tikat neslyšel.

Z Pověstí

Před dávnými časy leželo na vrcholu Dyleně mocné a velmmi bohaté město. Tato rozlehlé město mělo skvostné domy s vysokými kupolemi, často krytými zlatem. Obklopeno vysokou kamennou zdi s mnoha střílnami a strážnírrmi věžrni odolávalo všem útokům. Občané chodili oblečeni v sametu a šlapali po cestách vykládaných českými granáty a zlatými deskami. Nejbohatšími obyvateli byli zlatníci, zbrojaři a obchodníci: Nejchudší byli dělníci, horníci a malí obchodníci. Město oplývalo čilou hornickou činnosti, těžilo se zde zlato, stříbro. V okolí města se též nacházela velká množství českých granátů, kterými se postupně plnila městská pokladnice. bim však bylo město bohatší, tím nastával vetší mravní úpadek jeho obyvatel, neboť bohatství, jež lidé vytěžili z hory, na ně uvalilo kletbu podzemní moci.

Do města putovalo mnoho chudáků, doufajících, že jim zbude něco ze stolu boháčů. Ti je však z města hnali psy a holemi. Jednou se poblíž města utábořila skupina Cikánů. Ve městě tak jako jiní nic nedostali, stěžovali si tedy svému náčelníkovi. Tento velmi letitý a moudrý muž se tedy vydal do města sám. Ale ani jemu se nedostalo ničeho jiného, než výsměchu a nadávek. Když mu nic jiného nezbývalo. pokusil se pro své druhy něco k jídlu ukrást. Byl však přistižen při činu a ihned odsouzen k smrti.
Na prostorném náměstí byla postavena šibenice. Lidé se zvědavě shromáždili ve velkém množství okolo popravčího místa a vyčkávali, co se bude dít. Kat už přivel ke starci, ale ten jej pokorné poprosil, aby mu ještě na chvíli sundal pouta, že by se chtěl ještě pomodlit a říci své poslední přání. Kat mu tedy pouta sundal. Cikán si klekl na zem a napřáhl své ruce směrem k nebi. Přitom si mumlal jakousi průpovídku. Za chvíli se znovu postavil a s hromovým hlasem řekl: "Pohlť země toto bezbožné město!" Jakmile to dořekl, s velkým rachotem se hora otevřela a celé město se da ní propadlo. S městem se do země propadlo mnoho zlata, stříbra a drahých kamenů. To je onen pověstný dyleňský poklad.

Z pověstí 

V dávných dobách, ještě když byla důlní činnost na Dyleni v plném rozkvetu, žil v Neualbenreuthu jeden starý a poctivý horník. Jednou na něj při práci spadl těžký dřevěný trám, a stal se tak doživotním mrzákem, nuceným žít v naprosté bídě. Neměl nikoho blízkého ani příbuzné, musel se tedy o sebe postarat sám. S námahou nasil každý večer z přilehlých lesů dříví na topeni. Jednoho dne, zrovna když vylezl z postele, nalezl pode dveřmi dopis zabalený v nádherné zlaté obálce. Bohužel neuměl číst, a tak se vydal za jedním městským trhovcem, který byl kdysi jeho dobrým přítelem. Trhovec vzal ochotně dopis a napřed si jej sám pro sebe v duchu přečetl. Když se zahleděl do obsahu, zjistil, že dopis může docela dobře využit pro sebe. V dopise totiž stálo, že nedaleko Neualbenreuthu na úpatí Dyleně leží pod velkým balvanem poklad. Bezostyšné horníkovi řekl, že jde o výsměšný dopis, ve kterém si z něj někdo pouze dělá legraci. Nabídl mu, že raději dopis spálí. Vylekaný horník rychle přitakal, a tak dopis zanedlouho shořel na popel. Horník rychle pustil událost z hlavy a spěchal domu, aby se věnoval domácím pracem. Trhovec se mezitím rychle sbalil a vydal se na cestu k Dyleni. Na popsaném místě našel skutečně pod velkým kamenem pytel plný zlatých mincí. Naložil si žok na ramena a upaloval zpět tak rychle, jak jen mu to těžká zátěž dovolila. Doma uložil pytel pod postel a čekal na večer, aby si mohl obsah pytle v klidu prohlédnout. Když slunce zapadlo za horizont, vylezl na půdu, zatáhl závěsy a otevřel pytel. To však neměl dělat, protože jakmile jej otevřel, vyhrnulo se z pytle ohromné množství malých trpaslíku, kteří začali ziskuchtivého trhovce nemilosrdně hlava nehlava bít. Po chvíli se mezi trpaslíky objevil jejich král se třpytivou korunou na hlavě. Stoupl si trhovci na hrud a podíval se mu strašlivým pohledem do očí. V tom okamžiku všichni trpaslíci zmizeli tak rychle, jak se objevili. S nimi zmizel i celý poklad. Od té doby se trhovec cítil stále hůř a po roce strádání zemřel na těžkou chorobu. Trpaslíci odnesli poklad do domu starého horníka a navždy zmizeli. Když šel k večeru stařec zatopit, našel za pecí pytel se zlatem. Stal se z něj bohatý muž a do konce si žil jako pán.

Novinky...