Tak pánové II.celostátní setkání je za námi, počasí nám přálo jídla a pití dostatek zábava perfektní ale ta účast hodně a hodně mizerná, tak mi to připadá jako když by na té věži nikdy nikdo nesloužil. Od VÚ- 6174 přišel jako loni Garažia, po 32 letech se tu zjevila pravá to ruka nezapomenutelného nprap.Františka Marka - Milan Sas se kterým jsme si měli dlouhou dobu o čem povídat i nějaké to pivo jsme popili Miloše Sada zvaného Čaďour jsme také navštívili, Jarda Plšek byl z pracovních povinností omluven velice ho mrzelo že nemohl přijet ale jak říkal že ještě letos by se chtěl na Dyleň podívat tak jsem přislíbil možnost ještě jednoho letošního setkání na tom našem Dyleňském kopečku ale o tom bych tady na stránkách ještě podal včas informaci.
A od VÚ - 7495 se dostavil pan Kovařík, Jindřich Havlíček, František Kuchyňka kterému děkuji za několik dobových fotek a ještě jeden jejich kolega co sloužil na SDR ale jeho jméno jsem nějak zapomněl za což se omlouvám, možná že nás tam bylo více ale u mne se nepřihlásili jelikož tam bylo též hodně lidí od PS kteří tam oslavili den Pohraniční stráže a těšili se z velké účasti. K tanci a poslechu hrála hudba Pohraniční stráže a jako zlatý hřeb toho dne a letošního setkání bylo Dyleňské troubení z ochozu věže - všichni muzikanti se přemístili z pozemního pódia na ochoz věže a odkud nám zahráli Škoda lásky a Kdyby ty muziky nebyli to byl opravdový zážitek, kdo u toho nebyl tak přišel o hodně.
Za vše můžeme poděkovat majiteli věže panu Antonínu Hofmannovi že nám opět vyšel vstříc s možností uspořádání setkání v areálu a umožnil prohlídku věže a bez jeho přičinění by zřejmě Dyleňská věž již neexistovala, vím o čem mluvím jelikož pana Hofmanna znám osobně a nějakých pár hodin strávili povídáním a vzpomínkami.
Tento skromný, nenápadný člověk ví tolik věcí o věži celé Dyleni a jejím okolí jako málo kdo. A před jeho vědomostmi a znalostmi smekám a velice si ho vážím a těším se na každé další setkání s ním jeho a vyprávění.